Ústavní soud učinil za dobu své téměř třicetileté existence ten zdaleka nejvýznamnější krok ke své otevřenosti: začal pravidelně zveřejňovat počty nevyřízených případů, a to jmenovitě po jednotlivých ústavních soudcích. U každého z patnácti soudců uvádí jak celkový počet „nedodělků“, tak i kolik nevyřízených plenárních (řízení o zrušení právních předpisů) a senátních (řízení o individuálních ústavních stížnostech) případů konkrétně má, a jak dlouho.
Statistika obsahuje přehled za loňský druhý, třetí a čtvrtý kvartál. Doplňovaná je vždycky na začátku následujícího čtvrtletí. V dubnu tedy přibude přehled za letošní leden, únor a březen.
Ještě loni na jaře přitom Ústavní soud odmítl podobné přehledy vydat Lidovým novinám (LN), když ho o to požádaly podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Učinil tak až poté, co LN s odvoláním uspěly u Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Rozhodnutí Ústavního soudu zveřejňovat tyto neanonymizované přehledy každé tři měsíce vítám. Ba co víc, jsem z přístupu Ústavního soudu nadšený – když jsem loni v LN vedl pondělní přílohu Právo a justice, byl jsem tedy podle všeho tím nejspíš úplně posledním novinářem, co podle zákona o svobodném přístupu k informacím o tyto údaje Ústavní soud žádal, aby je pak mohl zveřejnit.
Ledy se prolomily. Vlny se rozestoupily. Ústavní soud se otevřel. A já to oceňuju a moc mu za to děkuju!
