Reklama
 
Blog | Tomáš Nahodil

Taháček pro senátory: Na co všechno se (také) ptát při grilování kandidátů na ústavní soudce

Grilování kandidátů na Ústavní soudce je vžité označení pro dialog odehrávající se v orgánech (nejčastěji v ústavně-právním výboru) a na plénu Senátu, předcházející (ne)udělení souhlasu senátorů se jmenováním prezidentem nominovaných žen a mužů do Ústavního soudu.

Tradice grilování je obzvlášť silná v USA. Ostatně, právě odtamtud tento termín pochází. Týká se ale slyšení prezidentem navrhovaných kandidátů do tamějšího Nejvyššího soudu, protože Spojené státy svůj ústavní soud nemají. Minulý týden před americkým Senátem jedno takové grilování skončilo. Odehrávalo se v přímém přenosu a trvalo několik dní.

Cílem grilování v našich podmínkách je zjistit, nakolik jsou kandidáti do Ústavního soudu vhodní k tomu stát se ústavními soudci. Čím víc je toho o nich známo z veřejně dostupných zdrojů, například z jejich veřejných vystoupení a publikační činnosti, jakož i z jejich pracovních výstupů, tím víc jsou pro senátory čitelní a tím menší je pak potřeba klást jim během slyšení v Senátu otázky. To platí i naopak.

Pokládat kandidátům na ústavní soudce během grilování vhodné otázky není jen tak. Vyžaduje to určitou orientaci v právu, zvlášť v působnosti Ústavního soudu. Proto jsem sestavil takový malý taháček, dvacet otázek, kdyby při grilování došly…

  1. V jakých lhůtách by podle vás měl Ústavní soud ideálně rozhodovat o individuálních ústavních stížnostech a o návrzích na zrušení právních předpisů?
  2. Co je podle vás příčinou průtahů v řízení před Ústavním soudem?
  3. Jaká konkrétní opatření by podle vás měl Ústavní soud učinit, aby se jeho rozhodování zrychlilo?
  4. Měly by podle vás individuální ústavní stížnosti podléhat soudnímu poplatku?
  5. Jaký je váš názor na rotaci ústavních soudců mezi senáty?
  6. Kterou právní doktrínu mezinárodních soudů postrádáte v rozhodovací praxi Ústavního soudu?
  7. Rozhodovací praxí kterých evropských ústavních soudů je náš Ústavní soud inspirován zdaleka nejvíc?
  8. V čem zejména spatřujete úlohu disentů a v jakých typových případech byste je sepisoval?
  9. Měli by podle vás ústavní stížnosti sepisovat a stěžovatele před Ústavním soudem zastupovat jen advokáti se zvláštní zkouškou (oprávněním)? Přispělo by to podle vás vyšší úrovni a úspěšnosti podávaných individuálních ústavních stížností, nebo ne?
  10. Je podle vás elektronická aplikace Ústavního soudu NaSpis pro advokáty uživatelsky přívětivá? V čem byste ji doporučoval modifikovat?
  11. Jaký je váš odborný názor na rozhodovací praxi Ústavního soudu o vládních krizových a ministerských mimořádných protipandemických opatřeních?
  12. Jaký je váš odborný názor na rozhodovací praxi Ústavního soudu v daňových věcech?
  13. Jaký je váš odborný názor na rozhodovací praxi Ústavního soudu ve volebních věcech?
  14. Jaký je váš odborný názor na rozhodovací praxi Ústavního soudu v restitučních věcech?
  15. Co chápete lhůtou „bez zbytečného odkladu“ v ústavním právu?
  16. Kudy podle vás vede hranice mezi nezákonností a protiústavností?
  17. Čím je pro vás spravedlnost?
  18. Který účinný právní předpis je podle vás nejméně srozumitelný?
  19. Které právní případy jste typově zastupoval před Ústavním soudem?
  20. Které odborné publikace a články týkající se řízení před Ústavním soudem jste vydal?
Reklama