Reklama
 
Blog | Tomáš Nahodil

Hlasovací lístky nelze ke sčítání odvážet mimo advokátní sněm, a to ani pod dohledem policie. Volební řád to neumožňuje

Heslem naší policie je Pomáhat a chránit. Při posledním advokátním sněmu před čtyřmi lety pomáhala advokátní komoře s ochranou volebních schránek, obsahujících odevzdané dosud nesečtené hlasovací lístky, během jejich převozu z místa konání sněmu advokátům neznámo kam, kde teprve je volební komise otevřela a sečetla. Uvádí to na svém webu sama Komora. A ze zápisu z dosud poslední schůze jejího představenstva vyplývá, že o tutéž pomoc a ochranu požádá policii i během letošního říjnového sněmu. Přestože volební řád výslovně upravuje pouze jedinou možnou bezprostřední manipulaci s volebními schránkami po ukončení voleb do orgánů Komory: otevřít je a sečíst hlasy.

 „Po uplynutí doby určené k hlasování předseda volební komise hlasování ukončí. Poté volební komise otevře hlasovací schránky a sečte hlasy.“ – to je doslovná citace Čl. 11 odst. 1 Stálého volebního řádu sněmu Komory. O možnosti jiné manipulace se schránkami, obsahujícími odevzdané dosud nesečtené lístky, bezprostředně po skončení hlasování, například odvézt je mimo místo konání sněmu, volební řád nic jiného dalšího nestanoví.

Volební řád je stavovský právní předpis přijatý sněmem Komory v roce 2009 na základě zmocnění zákona o advokacii (§ 49 odst. 2): „Podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich členů stanoví volební řád.“. Jde o prováděcí právní předpis secundum et intra legem, tj. vydaný na základě zákona a v jeho mezích, v oblasti odborně označované jako veřejná správa, konkrétně jako samospráva a ještě konkrétněji jako profesní samospráva na úseku advokacie.

Právo volit orgány Komory a být do nich i volen, které má každý advokát, lze v rámci veřejné správy na úseku advokacie vykonat jen za podmínek a způsobem výslovně stanovených zákonem o advokacii a předpisem Komory vydaným k jeho provedení – volebním řádem sněmu. Ve veřejné správě totiž platí, že vykonat jde jen taková práva a uložit jen ty povinnosti, jež zákon nebo předpis přijatý k jeho provedení někomu výslovně přiznávají nebo ukládají, a to navíc jen způsobem, jímž to výslovně stanoví. Neplatí tu tedy opačná zásada soukromého práva, že dovoleno je vše, co zákon nezakazuje.

Obdobně nelze proto třeba ani advokátní zkoušku vykonat odlišně od toho, jak to výslovně secundum et intra legem stanoví vyhláška ministerstva spravedlnosti (§ 52 odst. 1 zákona o advokacii), jíž se vydává advokátní zkušební řád. A ani kárné řízení nelze vést jinak, než jak to výslovně secundum et intra legem umožňuje vyhláška téhož ministerstva (§ 51 odst. 1 zákona o advokacii), kterou se vydává advokátní kárný řád. Pokud by nebyly advokátní zkušební nebo kárný řád striktně dodrženy, tedy kdyby by se během advokátní zkoušky anebo kárného řízení postupovalo tak, jak to tyto dva řády neznají, prostě nějak jinak, jistě by se proti tomu každý zkoušený koncipient nebo kárně stíhaný advokát hned ohradili.

„Po uplynutí doby určené k hlasování předseda volební komise hlasování ukončí. Poté volební komise otevře hlasovací schránky a sečte hlasy.“ Oním poté se v Čl. 11 odst. 1 volebního řádu sněmu nerozumí po převozu schránek z místa konání sněmu advokátům neznámo kam, nýbrž bezprostředně poté, co hlasování skončí, tedy hned po uzavření volebních místností. Přímo ve volebních místnostech. Pokud je třeba, aby hlasovací lístky sčítal skener, jak se tomu advokátům neznámo kde po skončení voleb do orgánů Komory před čtyřmi lety stalo, nejde tomuto požadavku při současném znění volebního řádu vyhovět jinak, než že skener bude muset být pro potřeby volební komise umístěný přímo ve volební místnosti.

Jiná než volebním řádem ze strany volební komise (natož třetího subjektu, byť by jím byla policie) výslovně předvídaná manipulace se schránkami, obsahujícími odevzdané dosud nesečtené hlasovací lístky, nemá v platném znění volebního řádu oporu a tudíž by vedla k neplatnosti výsledku hlasování. Protože právo volit a být volen do orgánů Komory je veřejným subjektivním právem každého advokáta a jako takové je pod ochranou soudní moci, konstatoval by tuto neplatnost na základě žaloby na neplatnost výsledků hlasování, způsobených volebním řádem neupravenou a tedy nedovolenou manipulací se schránkami, soud.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama